Eglise et mémoire tchèque, entre liens et blessures
/
Církev a česká paměť, mezi pouty a ranami
úterý 2. prosince 2014
Conversation avec Tomáš Halík
Donner du temps à l’éternité – La patience envers Dieu
/
Rozhovor s Tomášem Halíkem
Dát čas věčnosti – Trpělivost s Bohem
čtvrtek 4. prosince
Collège des Bernardins 2014
aneb odkud přiletí míč?
Začátkem prosince se v pařížské Collège des Bernardins uskutečnila dvě společná česko-francouzská setkání organizovaná týmem pařížské Collège a českými teology kolem dominikánské revue Salve. Navázalo se tak na předcházející spolupráci, která se soustředila např. na téma dialogu církve a společnosti (Praha 2010), uzdravení paměti v postkomunistické společnosti (Paříž 2011), úlohy katedrály v současném velkoměstě (Praha 2011) či recepce francouzských katolických autorů v Čechách (Praha 2013).
První debatní setkání s názvem „Církev a česká paměť, mezi pouty a ranami“ se konalo v rámci tradičních Úterních večerů u bernardinů v Paříži. Přenášela ho živě i televize KTO. Panelovou debatu uvedl pražský arcibiskup Dominik Duka OP delší úvahou o kořenech české identity. Vedle dominikána Ludvíka Grundmana, který do debaty vnesl sympatický zorný úhel současné mladé generace, a teologa a historika Tomáše Petráčka obohatil rozhovor z francouzské strany psychoanalytik Patrick Guyomard trefnými postřehy o rovnováze směrování pohledu do minulosti i budoucnosti. Řeč o životě církve v postkomunistické společnosti se nakonec stočila k otázce vyrovnávání se s kolaborací s totalitním režimem, pravdivého zpracování utržených ran, ale i docenění konkrétních příkladů statečného svědectví. Příběhy kněží Josefa Štemberky, zavražděného nacisty v Lidicích, či Josefa Toufara, kterého umučili komunisté v padesátých letech, se dostávají do obecného povědomí právě v současné neklidné době. A to není jistě náhoda.
V centru druhého setkání stálo představení osobnosti a myšlení Tomáše Halíka francouzskému prostředí, a to u příležitosti vydání první autorovy knihy ve francouzském jazyce: La patience envers Dieu – Trpělivost s Bohem, která letos vyšla v prestižním nakladatelství Cerf (česky: Vzdáleným na blízku, Praha 2007). Provinciál dominikánů Benedikt Mohelník ve svém úvodu představil prvního českého držitele renomované Templetonovy ceny jako člověka rozkročeného na hranici několika světů: na hranici církevního a světského prostředí, na hranici vědeckého a veřejného života, na hranici české a světové církve. Po vstupním slově Mons. Halíka upozornil francouzský bohemista prof. Xavier Galmiche z Univerzity Paris IV – Sorbonne na živý a přitažlivý autorův styl, jehož kořeny vystopoval přes Jakuba Demla až v českém baroku, kde se tehdejším kazatelům podařilo kázání pozvednout na samostatný vytříbený literární žánr. Profesorka Joanna Nowicki z Université de Cergy-Pontoise se zaměřila na Halíkův úspěch v polském prostředí a podobnost s tamní velkou osobností otce Józefa Tischnera a jeho pronikavé analýzy tzv. homo sovieticus. Déle než dvě hodiny trvající debatu moderovala teoložka Gemma Serrano, vedoucí výzkumných projektů v Collège des Bernardins.
Cílem návštěvy, kterou za českou stranu organizoval především Benedikt Mohelník OP, vedoucí Katedry fundamentální a dogmatické teologie na KTF UK, bylo také několik pracovních setkání s vedením Collège des Bernardins a úvahy o další možné spolupráci s pražskou platformou Dominikánská 8 či právě pražskou teologickou fakultou. Setkání se zúčastnil jak pařížský světící biskup Jérôme Beau, do jehož kompetence Collège v arcidiecézi spadá, tak Frédéric Louzeau, ředitel Centra výzkumu, již zmíněná Gemma Serrano či Jacques de Longeaux, prezident teologické fakulty Notre-Dame. Do centra debat se dostaly především výzkumné projekty Collège, které se za poslední tři roky značně rozrostly. Objevila se témata jako francouzské veřejné školství, etická dimenze podnikání, bioetické otázky, problém „digitalizace“ světa apod. S Collège des Bernardins dnes na těchto tématech spolupracuje více než dvě stě akademiků z řady institucí. Za mnohá slavná jména uveďme např. Rémyho Bragua, Juliu Kristevu, Reného Girarda či Marcela Gaucheta. Tato katolická instituce je tak v laické Francii stále více oceňována jako prvotřídní místo svobodného a multidisciplinární uvažování, překračujícího úzké akademické, ale i církevní hranice. Výsostně inspirativní byla též rozprava s Diane d’Audiffret, ředitelkou rozvoje Collège des Bernardins, o systematickém rozvoji programů, přístupné popularizaci a cílené komunikaci výsledků výzkumů, které jsou pro Collège des Bernardins, placeného z velké části ze soukromého sektoru, životně důležité.
Bohatý byl také další neoficiální program české návštěvy v Paříži. Nejprve českou skupinu v čele s kardinálem Dukou přijal historik prof. Olivier Chaline na Sorbonnské univerzitě. Mluvilo se jak o současné francouzské situaci – výmluvná byla návštěva veřejnosti i místním akademikům jinak uzavřeného sorbonnského kostela s hrobem kardinála Richelieu –, tak o pražském bělohorském podzimu 2014. Arcibiskup Duka pozval prof. Chalina, předního odborníka na problematiku bitvy na Bílé hoře, do Prahy, kde by na podzim 2015 mělo opět proběhnout pásmo bělohorských setkání – tentokráte se zastřešujícím tématem rekatolizace českých zemí. Českou delegaci přijal ve svém domě také pařížský arcibiskup kardinál André Vingt-Trois. Rozhovor se mimo jiné dotkl i nedávné římské synody o rodině. O české aktivity v Collège des Bernardins se živě zajímala také naše velvyslankyně ve Francii Marie Chatardová.
Vedle návštěv různých pařížských výstav – např. aktuální o sv. Ludvíku Francouzském – či klíčových architektonických památek, jako jsou kostely Notre-Dame, Saint-Denis, Saint-Séverin či moderní galerie Centre Pompidou, se uskutečnil i jednodenní výlet do Chartres. Po mši svaté v kryptě slavné katedrály čekalo na české poutníky k Panně Marii Chartrské i milé přijetí u místního biskupa Michela Pansarda. Několik dalších hodin patřilo prohlídce samotného velkolepého předobrazu nebeského města. Do podlahy katedrály, stavby, kde se velikost vize evropského Západu vtělila do prostoru, kamene, skla a různobarevného světla, je jak známo vkreslen i slavný labyrint. Svým rozměrem i svou polohou koresponduje s fascinující západní rozetou. Ve výšce obraz Posledního soudu – na podlaze cesta životem plná odboček a oklik. Uprostřed rozety vysoko nad hlavami návštěvníků září Kristus – střed pozemského labyrintu je prázdný. O Velikonocích za zpěvu hymnu kdysi do labyrintu vstupoval biskup a během této podivuhodné paraliturgické hry házel ze středu míč svým okolo shromážděným klerikům.
Kdo nás provede labyrintem dnes? Kterou cestou se máme vydat? A odkud přiletí míč určený právě nám?
Norbert Schmidt
foto © Norbert Schmidt
Ohlasy a souvislosti:
Klára Jirsová: Collège des Bernardins – církevní experiment v Paříži
Salve 4/2009 – francouzský katolicismus
Jérôme Beau – Collège des Bernardins v Praze
neděle 18. dubna a pondělí 19. dubna 2010
Uzdravení paměti v postkomunistické společnosti
Guérison de la mémoire dans une société postcommuniste
debatní večer v Collège des Bernardins v Paříži
úterý 24. května 2011, 18:00–22:00 hodin
Konference o katedrále I.
Přednáška kardinála André Armand Vingt-Trois, pařížského arcibiskupa
Pražský hrad 21. listopadu 2011
Francie v Čechách
Denis Dupont-Fauville, Robert Krumphanzl, Antoine Guggenheim, Gemma Serrano
čtvrtek 2. května 2013 v 19:00 hodin
Terezie Bečková: College des Bernardins,
místo pro duchovní a kulturní dialog v srdci Paříže
Český rozhlas Vltava, 29. prosince 2013
Eglise et mémoire tchèque, entre liens et blessures
Collège des Bernardins 2. prosince 2014
LES MARDIS DES BERNARDINS
Eglise et mémoire tchèque, entre liens et blessures
KTO TV, 2. prosince 2014
Setkání s Tomášem Halíkem, představení knihy Vzdáleným nablízku
Velvyslanectví České republiky v Paříži, 3. prosince 2014
Conversation avec Tomas Halik
Donner du temps à l’éternité – La patience envers Dieu
Collège des Bernardins 4. prosince 2014
Aleš Pištora: O české identitě na půdě Collège des Bernardins
Arcibiskupství pražské 5. prosince 2014