Podlipnické kostely –
– minulost bez budoucnosti?

mezinárodní konference

7. – 10. července 2022

hrad Lipnice
kostely sv. Martina v Dolním Městě, sv. Jiří v Řečici
a sv. Markéty v Loukově

na konferenci navazuje Svatomarkétská pouť v Loukově

KNIHA PODLIPNICKÉ KOSTELY
studie, úvahy, dokumenty

 

Mezinárodní konference Podlipnické kostely – minulost bez budoucnosti? si klade za cíl rekapitulovat minulost a současnost i nastínit možnou budoucnost jedinečného souboru gotických svatyň, které v uplynulých letech nepřehlédnutelně vstoupily do povědomí široké veřejnosti pod pojmem podlipnické kostely.

Co jsou to podlipnické kostely a jak se za uplynulých dvacet let proměnily? Jak středověké venkovské kostely v 21. století dobře využít? Jak jim vdechnout nový život? Jak citlivě skloubit staré a nové? To budou hlavní otázky letního setkání, které bude zahrnovat témata na pomezí obecné historie, dějin umění a památkové péče, ale také architekturu, liturgii či historickou a současnou hudbu. Setkání se zúčastní jak přední odborníci ze zahraničí, tak i odborníci domácí. Součástí konference bude zvuková hudební performance pod vedením skladatele Jana Trojana.

Chrámy sv. Martina v Dolním Městě, sv. Jiří v Řečici a sv. Markéty v Loukově postavené ve 14. století jsou unikátní z více důvodů: Všechny tři byly v průběhu staletí jen minimálně přestavovány a upravovány. Ve všech se dochovaly původní nástěnné malby. Kostely se staly neodmyslitelnou součástí krajiny kolem hradu Lipnice a své stopy nesmazatelně otiskly i do mapy obecně kulturní, stejně jako do každodenního života místních obyvatel.

Přihlásit na konferenci se můžete na adrese: www.podlipnickekostely.cz

 

foto Petr Neubert

 

PROGRAM:

čtvrtek 7. července 2022 – hrad Lipnice

večer 16:00 – 18:00 hodin
Přátelé podlipnických kostelů
Líza Faktorová, Marek Hanzlík, Magdalena Schmidtová
Proč tu káru už roky táhneme?
Miloš Doležal
Trojice gotických kostelíků v české poezii a výtvarném umění

pátek 8. července 2022 – hrad Lipnice a kostel v Řečici 

dopolední blok na hradě Lipnici 9:30 – 12:30 hodin
Marek Hanzlík
Tři gotické kostely pod hradem Lipnicí
Marius Winzeler
Ve stínu hradu – gotické patronátní kostely v rodinné síti
Příklady ze středního Saska
Bibiana Pomfyová
Podlipnické kostoly a ich slovenské paralely
Filip Srovnal
Posvátný prostor v průběhu staletí
Poznámky k proměnám vnitřního zařízení podlipnických kostelů
debata

odpolední blok na hradě Lipnici 13:30 – 16:30 hodin
David Eben
Ecclesia collegiata in castro Lipnicz
Liturgický program středověkých kapitul a jeho aplikace na Lipnici
debata
Jan Trojan
Sonický vykřičník u cesty mezi poli
zvuková krajina kostela sv. Markéty v Loukově a její proměny
Tomáš Petráček
Pohané, polopohané nebo křesťané?
K fenoménu christianizace středověké společnosti
a současnému využití podlipnických kostelů
Norbert Schmidt
Pootevřený prostor
debata

večerní zastavení v kostele v Řečici – cca 17:00 hodin
Miloš Sládek
Řečice, Řečička, zde jsou lidé řeční, ale já budu jináč mluvit
aneb Pozoruhodné barokní kázání z řečického kostela
a lipnická farnost na začátku 18. století

sobota 9. července 2022 – hrad Lipnice a podlipnické kostely

dopolední blok na hradě Lipnici 9:30 – 10:30 hodin
Miloslav Hanzl
Dvacet let postupné stavebně technické záchrany a prezentace podlipnických kostelů
Michal Šelemba
Konzervace a restaurování nástěnných maleb v kostele sv. Markéty v Loukově
debata

prohlídka podlipnických kostelů
Jan Fiřt, Jan Dientsbier
Středověké nástěnné malby v podlipnických kostelích
v jejich uměleckohistorickém a památkovém kontextu
Řečice cca 11:00 hodin
Loukov 14:00 hodin
Dolní Město – 15:30 hodin

Norbert Schmidt, Jan Rückl
Úprava liturgického prostoru kostela v Dolním Městě
Jan Trojan, Mélusine de Pas
PROMĚNY UVNITŘ
Zvuková performance pro ozvučený plech a violu da gamba

 


foto Petr Neubert

 

SVATOMARKÉTSKÁ POUŤ V LOUKOVĚ
neděle 10. července 2022

10:00 hodin
poutní mše svatá v Loukově – celebruje Tomáš Petráček
11:00 hodin
komentovaná prohlídka kostela sv. Markéty v Loukově
14:30 hodin
Jan Trojan a kol.
PROMĚNY MEZI KLASY
Zvuková procházka a intervence v krajině bývalého Loukova
Meziklasí, Loukov

 


foto Petr Neubert

 

Mezinárodní konferenci pořádají:
Přátelé podlipnických kostelů
ve spolupráci s Římskokatolickou farností Lipnice nad Sázavou,
Centrem teologie a umění při KTF UK a Národním památkovým ústavem

Konferenci podpořili:
Ministerstvo kultury ČR, obec Dolní Město, soukromí dárci

Mediální partneři:
PROPAMÁTKY, Týdeník Cesta Vysočinou

Kontakt:
podlipnickekostely@gmail.com

Facebook:
@podlipnickekostely

 


foto Petr Neubert

 

 

Pootevřený prostor

Norbert Schmidt
Přednášky o sakrální architektuře

pondělí 18:00-19:30 hodin, letní semestr (únor – květen 2022)

Dominikánská 8, Jalovcová 234/2, Praha – Staré Město

 

Cyklus přednášek Norberta Schmidta nastíní některé ze základních otázek moderní a současné sakrální architektury. Pomocí několika sond představí klíčové debaty a problémy a také osobnosti mezi teology a architekty, kteří se po celý život věnovali stavbě kostela a tématu sakrality a spirituality v architektuře a umění. Neopomenutelnými milníky jsou liturgické hnutí, reforma II. vatikánského koncilu a její dodnes diskutovaná adekvátní aplikace nebo radikální návrhy multifunkčního kostela či interreligiózního chrámu. Stranou nezůstanou přelomové realizace Rudolfa Schwarze, Le Corbusiera a Petera Zumthora či nejaktuálnější přemýšlení o hybridních prostorech transcendence.

A to vše u pražských dominikánů.

 

 

pondělí 21. února v 18:00 hodin
Co je kostel?
Debaty, rozepře a hádky nad sakrální architekturou ve věku (ne)rozumu

pondělí 28. února v 18:00 hodin
„Nezajímá mě krásný kostel!“
Čtyři kostely a jeden antikostel v Praze roku 1930
Aneb architektura jako zrcadlo teologie a společnosti

pondělí 7. března v 18:00 hodin
Rudolf Schwarz 01
Liturgické hnutí, Romano Guardini a mystika prázdné stěny

pondělí 14. března v 18.00 hodin
Rudolf Schwarz 02
Architekt jiné moderny aneb poválečná obnova měst a společnosti

pondělí 21. března v 18:00 hodin
„Duch vane, kam chce“
Marie-Alain Couturier OP a L´Art Sacré
Fernand Legér, Henri Matisse, Le Corbusier etc.

pondělí 28. března v 18:00 hodin
Prohlídka kláštera a kostela sv. Jiljí
průvodci exkurze: Benedikt Mohelník OP a Norbert Schmidt

pondělí 4. dubna v 18:00 hodin
Koncil, papežové, umění
… a retrokatolický stín

pondělí 11. dubna v 18:00 hodin
„Dějiny křesťanské ikonografie definitivně skončily“
Mons. Otto Mauer a Friedhelm Mennekes SJ

pondělí 25. dubna v 18:00 hodin
Kříže umělců a architektů 20. a 21. století
Henri Matisse, Arnulf Rainer, Joseph Beuys, Eduardo Chillida, Le Corbusier
přednášející host: Josef Pleskot

pondělí 9. května v 18:00 hodin
„Dějiny ve věcech“
Peter Zumthor, Stefan Kraus a Muzeum umění Kolumba

pondělí 16. května v 18:00 hodin
Poslední zrcadlo Gerharda Richtera
epilog – závěrečná debata

pondělí 23. května v 19:00 hodin
Prohlídka kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad
průvodci exkurze: P. Jan Houkal a Norbert Schmidt
(od 18:00 probíhá v kostele bohoslužba, sraz po ní uvnitř kostela)

 

Ing. arch. Mgr. Norbert Schmidt (* 1975) je architekt, redaktor revue Salve
a vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK.

Na přednášky se lze přihlásit přes KTF UK, viz odkaz tady.
Nebo přes Dominikánskou 8 nebo prostě přijít.

 

foto: zm a bnd

 

 

        

Znamení neznámého

Tomáš Halík, Jiří Hazlbauer, Jan Němec, Petr Vizina

Debatní setkání nad nově vydanou knihou Znamení neznámého
Dominikánská 8
barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí, Jalovcová 2

středa 20. října, 19. 30 hodin

 

Uvedení knihy rozhovorů Znamení neznámého Jana Němce a Petra Viziny. Rozhovory o vnitřním životě s lidmi z různých oborů (muzikantka, kněz, malíř, překladatelka, básník, ekolog, filosofka, opat zenového kláštera a řádová sestra), které spojuje zkušenost pobývání v tichu, rozmýšlení, úžas nad světem a vnímání jeho hlubších souvislostí. Zkrátka něco, co by se dalo označit spiritualitou v tom nejširším možném významu. Během večera se naši hosté dotknou následujících otázek: S čím se setkáváme, když sestoupíme hlouběji do svého nitra? Co nás tam čeká? V čem je tato zkušenost zásadní, nezastupitelná? Co s námi dělá? Potřebuje člověk ke zpracování této zkušenosti náboženství? A jak se k sobě institucionalizované náboženství a spiritualita mají? Jak by měla vypadat spiritualita pro 21. století?

 

 

Tomáš Halík je kněz a vysokoškolský pedagog.
Jiří Hazlbauer je opatem zenového centra ve Vrážném.
Jan Němec je spisovatel a editor měsíčníku Host.
Petr Vizina je publicista a teolog.

Pořádá Dominikánská 8, Centrum teologie a umění při KTF UK a Nakladatelství Host.

        

 

 

 

Ohlasy a souvislosti:

Jan Němec, Petr Vizina: Znamení neznámého. Rozhovory o spiritualitě
Nakladatelství Host, Brno 2021

 

František Daniel Merth

Vratislav Färber, Kristýna Merthová,
Antonín Petruželka, Václav Toucha, Jiří Zizler

Debatní setkání nad nově vydanými Sbírkami básní F. D. Mertha
Dominikánská 8, cyklus Osobnosti české církve
barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí, Jalovcová 2

pondělí 18. října 2021 od 19:30 hodin

 

V den nedožitých sto šestých narozenin kněze a básníka P. Františka Daniela Mertha se uskuteční debatní setkání připomínající tuto výraznou osobnost české církve druhé poloviny 20. století. V první části večera ho přiblíží editoři nedávno publikovaného souborného vydání jeho Sbírek básní Kristýna Merthová, Antonín Petruželka a Václav Toucha (moderuje Norbert Schmidt). V druhé části se nad jeho životem a dílem zamyslí i lidé, kteří si P. Františka ještě osobně pamatují, literární vědci Vratislav Färber a Jiří Zizler (moderuje Robert Krumphanzl).

 

P. František Daniel Merth
(18. října 1915, Jindřichův Hradec – 11. dubna 1995, Strašín)

František Daniel Merth, básník a kněz, vězeň komunistického režimu, po dlouhých letech zákazu duchovenské činnosti se stal roku 1970 správcem farního a poutního kostela Narození Panny Marie na šumavském Strašíně, kde působil až do své smrti. Pro své spoluvězně se stal duchovním rádcem, přátelil se s řadou umělců a výtvarníků (např. Ivan Slavík, Věroslav Mertl, Vladimír Holub) a také s historikem Zdeňkem Kalistou. Přestože měl jen omezené možnosti publikovat, básnické tvorbě se věnoval po celý život. Poezie pro něj byla zcela samozřejmou, neoddělitelnou složkou života.

 

Vratislav Färber je básník, editor a literární historik.

Kristýna Merthová je bohemistka, editorka spisů  F. D. Mertha.

Antonín Petruželka je bohemista, editor spisů F. D. Mertha.

Václav Toucha je pedagog, editor spisů F. D. Mertha.

Jiří Zizler je literární historik a editor,
působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

 

 

Pořádá Dominikánská 8, Centrum teologie a umění při KTF UK a Nakladatelství Triáda.

 

        


     

 

 

Ohlasy a souvislosti:

František Daniel Merth: Sbírky básní 1947–1980 / 1980–1995,
Nakladatelství Triáda 2020

Norbert Schmidt: Strašín, Letní punkta – Spotify, 26. srpna 2021

Návštěva na strašínské faře u básníka a kněze Františka Daniela Mertha
rozhovor z roku 1992
Fonoarchiv – zvuková paměť jižních Čech
Český rozhlas České Budějovice 

Letní punkta 2021

podcast na Spotify
season 01

T R A I L E R

 

Volná série osobně laděných podcastů zve k letní návštěvě různých spirituálních míst v Čechách. Nečekejte ale žádné uměnovědné rozbory nebo kázání. Často půjde dokonce o místa, která neznáte, která ani nejsou na mapách. I když do několika slavných architektur také nahlédneme. Požádali jsme jednotlivé autory, aby si vybrali taková „punkta“, která jsou jim obzvlášť blízká a pokusili se přiblížit, v čem se jich dotkla, v čem pro ně spočívá jejich přitažlivá síla. Poslechnete si reportáže, úvahy, záznamy nálad a osobních postřehů od studánky s černým Kristem, z kamenného schodiště k jedné dietzenhoferovské kapli, nebo z převaděčské stezky či kamenné zídky šumavské Mariánské zahrádky…

Začínáme 1. července a každý týden ve čtvrtek přidáme další díl.
A někdy možná i dva.

 

Hudba a mix: Jan Trojan
Podcast připravují: Klára Jirsová a Norbert Schmidt
Spolupráce: Teresie Bečková

Letní místopisný podcast platformy Dominikánská 8
vznikl ve spolupráci s Centrem teologie a umění při KTF UK.


 

epizody:

Anna Beata Háblová: Šlapu do skal

Josef Pleskot: Černý Kristus…

Tomáš Sixta: Bezejmenné vyhlídky

Adam Borzič: Zasvěcení v Chlumu

Pavel Pola: Květnice

Josef Prokeš: Poutní cesta na Lomec

Michal Rataj: Lažiště

Zuzana Matisovská: Jablonné v Podještědí

Tereza Říčanová: Vnitřní Mezná

Klára Jirsová: Převaděčská stezka

Ivan Foletti: Kvetoucí zahrada v Polici jako obraz Evropy

Tereza Horváthová: Kaplička v Meziklasí

Markéta Dudziková: Sázavský klášter

Josef Kroutvor: To tiché místo…

Norbert Schmidt: Strašín

Benedikt Mohelník OP: Lightbox

Marius Winzeler: Český lev v lužickém klášteře Marienstern

Jaromír Novotný: Přespolní dojmy

K O N E C

 

Ohlasy a souvislosti:

Zdeněk A. Eminger: Letní punkta. Ve slově lidském ke Slovu Božímu
Christnet 15. srpna 2021

LETNÍ PUNKTA 2022

Setkání pod kyvadlem

Josef Pleskot, Vladimír Janata, Norbert Schmidt a Tomáš Halík
neděle 13. prosince 2020 v cca 20:45 hdin

 

V závěru večerní bohoslužby 3. neděle adventní – Gaudete – proběhne v kostele Nejsvětějšího Salvátora setkání s architektem Josefem Pleskotem pod kyvadlem, které od letošní Popeleční středy doplňuje a v době konání bohoslužeb svým pohybem i proměňuje liturgický prostor kostela. Přítomní budou také statik Vladimír Janata, kurátor Norbert Schmidt a farář pražské Akademické farnosti Mons. Tomáš Halík.

Josef Pleskot koncipoval svůj kinetický objekt kyvadla jako uměleckou intervenci do živého  liturgického prostoru, jež rytmizuje posvátný čas a jednotlivá zastavení liturgického roku. Již podruhé v tomto roce jsme se ale ocitli v čase prázdných kostelů. Kyvadlo se tak proti své vůli stalo i němým svědkem, výmluvným zrcadlem této bezprecedentní situace. Po druhém přerušení se tedy dá opět do pohybu, a to příznačně na třetí neděli adventní, jež tradičně začíná zvoláním „Gaudete“, „Radujte se“. Tato neděle svojí liturgickou barvou evokuje červánky blížících se radostných svátků Narození Spasitele. Budeme jen doufat, že se jeho pohyb opět nezastaví.

Vzhledem k aktuálním vládním opatřením a omezené kapacitě kostela pro bohoslužby (v našem případě 90 osob) pořídíme ze setkání videozáznam a poskytneme jej na farních webových stránkách. Bohoslužba začíná v neděli 13. prosince tradičně v 20:00 hodin.

JOSEF PLESKOT – KYVADLO

ZÁZNAM NA YOUTUBE

 

Čas v baroku a dnes

Petra Oulíková, Pavel Cejnar, Josef Pleskot
pondělí 30. března v 18:00 hodin – ODLOŽENO
Klementinum

sraz v šatnách Národní knihovny v Klementinu

 

Matematický a Hudební sál Klementina
prohlídka s PhDr. Petrou Oulíkovou, Ph.D.

Prof. Pavel Cejnar: Fyzika času
sakristie kostela Nejsvětějšího Salvátora

Čas je jedním z největších mystérií fyziky. Pro jeho měření byla
sestrojena ta nejdůmyslnější zařízení – od kyvadel až k atomovým
hodinám. Samotná povaha času nám ale zůstává skryta. Hlavní otázka
zní: proč vlastně plyne?

Na závěr večera se s Josefem Pleskotem vydáme do nočního chrámu k salvátorskému kyvadlu.

 

Z důvodu omezené kapacity prohlídky v Klementinu prosíme o předchozí registraci na: info@farnostsalvator.cz nebo na telefonu 222 221 339.

 

Petra Oulíková (* 1970) vyučuje na Ústavu dějin křesťanského umění na KTF UK v Praze. Specializuje se na barokní umění v Čechách a v Evropě a na umění jezuitského řádu a jeho ikonografii. Je autorkou monografie „Klementinum“ (2019).

Pavel Cejnar (* 1964) je profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze. Teoretický výzkum struktury atomových jader jej dovedl k obecnějšímu zkoumání nevšedních vlastností hmoty na kvantové úrovni. V současnosti se zabývá fyzikou kvantových kritických jevů, kvantového chaosu a kvantové provázanosti. Své nadšení pro fyziku sdílí také při popularizačních přednáškách pro širší veřejnost.

Architekt Josef Pleskot (* 1952) od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP atelier. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří rekonstrukce Lvího dvora a průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, ústředí ČSOB v Praze – Radlicích, revitalizace Zámeckého návrší v Litomyšli, postupná obnova průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě nebo revitalizace Dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze.

 

Popelec umělců 2020

XXV. Popelec umělců
Akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora
Popeleční středa 26. února 2020

 

Popelec umělců – setkání, které se poprvé uskutečnilo v roce 1996 ve studentském kostele Nejsvětějšího Salvátora a v divadle Na zábradlí, navazuje na západoevropskou tradici vzniklou před sto lety v Paříži při bohoslužbách za umělce padlé během první světové války. Také u nás je Popelec umělců příležitostí k setkání umělců různých oborů, směrů a generací, k meditativnímu zastavení a k dialogu mezi světem umění a světem víry. Setkání se koná na Popeleční středu, kterou začíná postní doba.

 

17.30 Reynek / Slova a obrazy z Petrkova.
Scénická meditace Lucie Trmíkové, Martina Dohnala a Bohdana Holomíčka v režii Jana Nebeského. Koná se v sakristii. Vstup z nádvoří Klementina od 17:10h

Reynek / Slova a obrazy z Petrkova
Tato poetická performance divadelního spolku JEDL, propojující slovo, hudbu a obraz, vznikla z čistého přátelství.
Bohdan Holomíček – dokumentární fotograf, věrně zachycoval chvíle v Petrkově při jeho návštěvách. Všechny portréty i grafiky při představení jsou zachycené jeho okem.
Lucie Trmíková – herečka a scenáristka, byla taktéž vítaným hostem v Petrkově, a to společně se svým manželem, režisérem Janem Nebeským. Otevírá Reynkův svět slovem a písněmi.
Martin Dohnal – skladatel, herec, dramaturg a klavírista se stará o hudební doprovod s dramatickou esencí.
S verši Bohuslava Reynka se v této performanci snoubí a proplétají úryvky z proroka Izaiáše, Písně písní či texty velkého českého prozaika a Reynkova současníka Jana Čepa.

 

 

19.00 Mše sv. s udílením popelce v kostele Nejsv. Salvátora.
Celebruje a promluví Mons. Tomáš Halík

 

20.30 Uvedení postní intervence Josefa Pleskota – Kyvadlo.
Společně s autorem promluví kurátor Norbert Schmidt.

 

„Do Salvátorského kyvadla lze vkládat velké množství asociací, podobenství, symbolů… Jeden jeho vysoce senzitivní význam jsem ale objevil a pochopil až v okamžiku, kdy bylo zapotřebí kyvadlo rozpohybovat. Impulz vnášený člověkem do kyvadlové soustavy přes tyč musí být naprosto přesně zkoordinovaný. Jakákoliv chyba, nervozita těla a jeho pohybu se totiž přenese do kyvadla a vybudí v něm rozháraný, neladný pohyb.“

Josef Pleskot

 

foto © Petr Neubert

 

Umělecké intervence v akademickém kostele Nejsv. Salvátora v posledních jedenácti letech pravidelně doprovázejí postní dobu. Ukazují, že svět víry a svět moderního umění nejsou nezávislé entity a inspirují k zamyšlení nad smyslem liturgického prostoru, obrazů, slov. Také zvolené období liturgického roku – postní doba – takovému promýšlení přeje. V minulých letech jsme oslovili významné české umělce (Václava Ciglera, Adrienu Šimotovou, Stanislava Kolíbala, Patrika Hábla, Daniela Pitína, Roberta V. Nováka), ale i umělce zahraniční (Christiana Helwinga či Choi Jeonghwu). Jejich současné umělecké vstupy vznikly vždy přesně na míru liturgickému prostoru, a zároveň jej na přesně určenou dobu proměnily. Intervence do liturgického prostoru známého univerzitního kostela si za dobu svého trvání vydobyly respektované místo v českém uměleckém prostředí a staly se tvůrčí laboratoří spolupráce napříč generacemi a uměleckými styly.

 

V pořadí XXV. Popelec umělců
pořádá Akademická farnost Praha
společně s Centrem teologie a umění při KTF UK
.

Produkce: Martin Staněk, kurátor: Norbert Schmidt
Spolupráce na projektu: Veronika Mynaříková
Technická spolupráce: Pavel Šimáček

Letošní Popelec umělců a umělecká intervence vznikly
za podpory Hlavního města Prahy a MČ Prahy 1.
Hlavní sponzor: Excon a.s.

 

   

   

Josef Pleskot – KYVADLO

Akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora
Popeleční středa 2020 – Velikonoce 2021
uvedení: 26. února 2020 v cca 20:30 hodin
(bohoslužba Popelce umělců začíná v 19:00 hodin)

Setkání pod kyvadlem, neděle 13. prosince 2020 v 20:45 hodin

 

Kyvadlo Josefa Pleskota by v kostele Nejsvětějšího Salvátora mělo zůstat do konce církevního roku, tedy do slavnosti Ježíše Krista Krále, která letos spadá na neděli 22. listopadu 2020. Mysleli jsme si, že všechny chystané doprovodné programy zvládneme nyní na podzim, nicméně druhá vlna koronaviru zatím kazí i tyto plány. Kyvadlo se nicméně stalo symbolem tohoto zvláštního času – Času prázdných kostelů. Více k tomu najdete v nové knize Tomáše Halíka.

 

DO JINÉHO ČASU
Reportáž Petra Volfa v Hospodářských novinách z 20. března 2020 zachycuje poslední neděli – 2. neděli postní – před tím, než i k nám naplno dorazila pandemie a úplně zpřeházela vše, na co jsme byli zvyklí. I kostely se pro setkávání většího počtu lidí uzavřely. U Nejsvětějšího Salvátora jsme se rozhodli, že Pleskotovo Kyvadlo po Velikonocích, jak bylo původně plánováno, demontovat zatím nebudeme. Necháme ho viset bez hnutí v prázdném chrámu. Jsme zvědaví, v jakém novém kontextu se po odeznění Velké nemoci ocitne. Kyvadlo se totiž zastavilo předčasně, vstoupilo do zcela jiného času, než jeho autor původně zamýšlel.

 

Barokní jezuité se nebáli misijních, výtvarných ani vědeckých experimentů. Hnala je touha po poznání stvoření a spáse duší. Pražské Klementinum je toho dodnes zářícím příkladem. Modlitby, teologické a filozofické úvahy provázela odvaha k velkému urbanistickému dílu, na svou dobu výsostně progresivní architektura a umělecká výzdoba, divadlo, hudba a dokonce astronomická věž uprostřed areálu. Kvetla tu bohatá mezinárodní výměna. V samotném kostele Nejsvětějšího Salvátora kázal jak Bohuslav Balbín, tak Antonín Koniáš, hudbu provozoval Jan Dismas Zelenka a Jan Jakub Ryba, ale také tu třeba slavný pražský Španěl Rodrigo Arriaga vedle filosofických systémů promýšlel fyzikální zákony. Při výzkumu zrychlení a zemské gravitace pouštěl kuličky z vysoké lucerny kupole kostela nad křížením a měřil jejich rychlost. Společně s obsáhlou neustále se rozrůstající knihovnou tu již od 17. století vznikalo takzvané matematické muzeum plné nejmodernějších vědeckých přístrojů a technických pomůcek. Ale také tu návštěvníci mohli obdivovat tzv. artificialia, tedy mechanické hříčky, automaty a další kuriozity, jako byla třeba mechanická želva. Profesuru experimentální fyziky jezuité v Klementinu založili již roku 1747. Jezuité a jejich žáci pozorovali hvězdnou oblohu a pohyb Slunce. Diskutovali, stavěli a zdokonalovali sluneční hodiny, různé glóby a modely světa včetně kopernikovského. Dokonce se tu prováděly pokusy s vakuem a elektřinou. Klementinská matematicko-fyzikální laboratoř neměla tehdy u nás obdoby. Vyšla tu první učebnice fyziky v Čechách. Barokní jezuita Valentin Stansel (1621-1705) se v Klementinu například snažil sestavit i perpetuum mobile a, jak dokládají jeho spisy, jistě také v našem kostele snil o tom, že člověk jednou poletí do vesmíru. Jeho pozorování komet a Měsíce si cenil mimo jiné Isaac Newton.

Také do tohoto kontextu vstoupí architekt Josef Pleskot v postní době 2020 svým kinetickým objektem. Kyvadlo zavěsí doprostřed, do centra hlavní lodi, nad hlavy návštěvníků bohoslužeb. Kyvadlová soustava zpřítomní čas, rytmus a trvání, ale zdůrazní také nutnost razantního počátečního impulsu, po kterém následuje pomalé doznívání. Západovýchodní pohyb svislé i vodorovné části, která se „zázračně“ nevychýlí ze své roviny, na sebe v sakrálním kontextu váže překvapivě velké množství subjektivních asociací. Během postní doby se nad nimi sejdeme s autorem kyvadla a dalšími přizvanými hosty, odborníky z různých odvětví věd a umění, ke společnému přemítání.

Kinetickou soustavu do detailu spočítali, navrhli a sestrojili vynikající inženýři z firmy EXCON. Objekt z klasických materiálů jako je dřevo a kov, nicméně v neuvěřitelných rozměrech a zároveň subtilitě provedení, je tak i poctou technickým dovednostem člověka. Připomeňme, že Josef Pleskot do návrhů architektury rád viditelně integruje krásu a logiku technických konstrukcí. V kostele ji svým kyvadlem dokonce povýší na samostatné existenciální umělecké dílo. A v této souvislosti přece jen naznačme jednu nabízející se významovou rovinu: návštěvník v Pleskotově kinetickém objektu může zahlédnout i zhmotněný otazník nad současným elektronicko-mediálním světem, digitální modernou a její virtuální realitou.

Kyvadlo se bude uvádět do pohybu podle přání autora při liturgii, a to ve chvíli recitace Creda.

Norbert Schmidt, kurátor

 

foto © Petr Neubert

  

Technická zpráva

Kyvadlo je kinetický objekt, který je tvořen svislým dřevěným čtvercovým hranolem o délce 10 m a příčlí z hranolu obdélníkového průřezu délky 12 m. Obě části jsou spojeny ve vrcholu vertikálního prvku kloubově přes dvě boční kuličková ložiska umístěná nad těžištěm horizontálního hranolu. Celá soustava je zavěšena na příčném čepu umístěném 1,75 m od vrcholového čepu opět prostřednictvím bočních kuličkových ložisek. Stabilita celé soustavy, která na první pohled vypadá nevěrohodně, je dána fyzikálním zákonem o rovnováze na páce a podmínkou umístění vrchního kloubu nad těžištěm příčle. Aby se horní příčle pohybovala vodorovně, musí být dokonale vyvážena vzhledem k čepu, na kterém je zavěšena. Vlastní frekvence a tedy doba kyvu kinetické soustavy se ladí polohou čepu na svislém hranolu a hmotností závaží umístěného na jeho spodní části podle vztahu:

kde f je vlastní frekvence kmitání, m hmotnost kinetické soustavy, g tíhové zrychlení, lT vzdálenost mezi těžištěm soustavy a čepem a J je moment setrvačnosti určený k těžišti. Předpokládaná frekvence kmitání je 0,14 Hz, doba jednoho kmitu (tam a zpět) tedy cca 7 s. Díky nízkému tření v ložiskách se očekává dlouhé dokmitávání soustavy.

Kyvadlo je zavěšeno přes čep na vertikálním prvku uprostřed dvojice U-profilů. Ty jsou vedeny napříč kostela a podepřeny na dřevěných kozách, které jsou umístěny na obou protějších galeriích. Do pohybu se kyvadlo uvádí vychýlením ze svislé polohy do boční úvratě břevnem opřeným do kapsy umístěné na spodní části vertikálního trámu. Obsluha bude potřebovat vyvodit sílu odpovídající hmotnosti 40 kg.

Jiří Lahodný, Hana Mesiereurová, Vladimír Janata

 

 

Architekt Josef Pleskot (* 1952) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze, krátce vyučoval na katedře teorie a vývoje architektury. Poté pracoval v Krajském projektovém ústavu. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP atelier. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří rekonstrukce Lvího dvora a průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, ústředí ČSOB v Praze – Radlicích, Vinařství Sonberk v Popicích, revitalizace Zámeckého návrší a Regionálního muzea v Litomyšli, postupná obnova průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě nebo revitalizace Dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze. Více informací najdete na www.apatelier.cz.

 

„Do Salvátorského kyvadla lze vkládat velké množství asociací, podobenství, symbolů… Jeden jeho vysoce senzitivní význam jsem ale objevil a pochopil až v okamžiku, kdy bylo zapotřebí kyvadlo rozpohybovat. Impulz vnášený člověkem do kyvadlové soustavy přes tyč musí být naprosto přesně zkoordinovaný. Jakákoliv chyba, nervozita těla a jeho pohybu se totiž přenese do kyvadla a vybudí v něm rozháraný, neladný pohyb.“

Josef Pleskot

 

foto © Petr Neubert

 

VZHLEDEM K AKTUÁLNÍM UDÁLOSTEM JSOU VŠECHNY VELKÉ AKCE V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA ZRUŠENY, TEDY I NEDĚLNÍ KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA KYVADLA. NÁHRADNÍ TERMÍN PROHLÍDKY BUDE ZVEŘEJNĚN, AŽ SE SITUACE VYJASNÍ.

Komentovaná prohlídka intervence s úvodní panelovou diskuzí – za účasti Josefa Pleskota, Vladimíra Janaty, Tomáše Halíka, Petry Oulíkové a Norberta Schmidta – se uskuteční v neděli 15. března 2020 v cca 21:00 hodin, bezprostředně po bohoslužbě, která začíná ve 20:00 hodin.
– ODLOŽENO

Prohlídka Matematického a Hudebního sálu Klementina s následnou přednáškou o současném vědeckém zkoumání času Prof. Pavla Cejnara se uskuteční v pondělí 30. března od 18:00 hodin. Z důvodu omezené kapacity prohlídky v Klementinu prosíme o předchozí registraci na: info@farnostsalvator.cz nebo na telefonu 222 221 339.
– ODLOŽENO

Prohlídku intervence mimo pravidelný program kostela lze domluvit u farní asistentky Sandry Krupičkové: info@farnostsalvator.cz, 222 221 339, 724 367 681

kontakt pro média:
kurátor Norbert Schmidt, tel.: 777 00 50 13, mail: norbertinum@volny.cz

produkce: Martin Staněk
realizace: EXCON, a.s.
truhlářské práce: Truhlářství Mesi – Marek Mesiereur
pomoc při realizaci: Pavel Šimáček

Pořádá Akademická farnost Praha a Centrum teologie a umění při KTF UK.
Letošní uměleckou intervenci podpořilo Hlavní město Praha.
Hlavním sponzorem je EXCON, a.s.

      

          

 

 

Ohlasy a souvislosti:

Připomíná kříž nebo beranidlo: U svatého Salvátora visí 10metrové kyvadlo od Pleskota
BLESK, 27. února 2020

Magdalena Čechlovská: Umění v kostele.
Architekt Pleskot u Salvátora zavěsil obří kyvadlo, doprovází mši
Aktuálně.cz, 29. února 2020

Kyvadlo Josefa Pleskota se u Salvátora dalo do pohybu…
ArtRevue, 1. března 2020

Martina Schneibergová: Fasten-Intervention in Prager Salvatorkirche
Radio Praque Intenational auf Deutsch, 4. března 2020

Magdalena Hrozínková, Kateřina Srbková:
Un pendule géant installé dans une église pragoise jusqu’à Pâques
Radio Prague International en français, 5. března 2020

Alena Scheinostová: Víra jako chvějivý pohyb na kyvadle
Katolický týdeník 10, 3.-9. března 2020, s. 9.

Martin Bedřich: Pleskotovo Kyvadlo
Český rozhlas Vltava, 9. března 2020

Kyvadlo – komentovaná prohlídka – ODLOŽENO
Josef Pleskot, Vladimír Janata, Petra Oulíková a Norbert Schmidt
v neděli 15. března 2020 v cca 21:00 hodin,
bezprostředně po bohoslužbě, která začíná ve 20:00 hodin

Čas v baroku a dnes – ODLOŽENO
Petra Oulíková, Pavel Cejnar, Josef Pleskot
Klementinum, pondělí 30. března v 18:00 hodin

Petr Volf: Kyvadlo architekta Pleskota vytváří
v pražském akademickém kostele mysterium slova, prostoru a rytmu
Hospodářské noviny, Magazín ego!, 20. března 2020

Kyvadlo – postní intervence Josefa Pleskota 2020
youtube trailer 20. června 2020

Tomáš Halík: Čas prázdných kostelů
Nakladatelství Lidové noviny, září 2020

Setkání pod kyvadlem
Josef Pleskot, Vladimír Janata, Norbert Schmidt
neděle 13. prosince 2020 v 20:45 hodin

Hudební performance při vernisáži
SHINING

fortna, nový foyer a barokní refektář
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)

středa 27. listopadu v 19:30 hodin.

MARTIN SKALICKÝ – SHINING

Hudební performance mladých skladatelů z pražské HAMU
pod vedením Jana Trojana.

Bruno Cunha (BR) – klarinet a bluetooth reproduktor
Jan Jirucha – trombon
Patrik Kako (SK) – činel, malý bubínek
Vincenzo Ruggiero (IT) – kytara
Jan Trojan – akordeon, ozvučený plech č. 3
Anna Vtípilová – housle

Filip Boháč OP – uvítání
Norbert Schmidt – uvedení
Martin Skalický – poděkování

 

foto Petr Neubert

 

Při vernisáži SHINING svou zvukovou a hudební vrstvu přidali skladatelé a performeři z pražské HAMU pod vedením Jana Trojana. Stará hudba Silvia Leopolda Weisse, Franca Margoly nebo Benjamina Brittena, posuny interpretací, zvukový otisk a zároveň rozmývání a rozvíjení hudebních ploch do zcela nových konstelací rozezněly nečekanými dálkami starý dům i díla Martina Skalického. Nebo naopak: Skalického díla spolu s prostorem kláštera se na chvíli stala hudební partiturou nekonečného zvukového prostoru.

 

pořadatelé:
platforma Dominikánská 8, Centrum teologie a umění při KTF UK
a Hudební a taneční fakulta v Praze.

Projekt podpořila Městská část Praha 1.