Martin Skalický
Shining

Dominikánská 8 – dominikánský klášter u Sv. Jiljí
výtvarná intervence v rámci projektu NIKA 7a
nový foyer a barokní refektář
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)
listopad 2019 – listopad 2020

INTERVENCE BUDE ZAHÁJENA HUDEBNÍ PERFORMANCÍ
studentů pražské HAMU pod vedením Jana Trojana,
a to VE STŘEDU 27. LISTOPADU 2019 v 19:30 hodin.

 

Rád přiznávám, že prvním impulzem pozvat Martina Skalického do pražského dominikánského kláštera bylo setkání s jeho dílem ve vinohradské Nové galerii a slova Jana H. Vitvara v lednovém Respektu: „Upřímně si nepamatuji, kdy jsem viděl někoho pracovat s křesťanskou ikonografií a vůbec klasickými sochařskými náměty tak originálně. (…) Jeho madony ze starých pyžam, ubrusů a prostěradel jsou geniální – a přestože je v nich hodně ironie, vsadím se, že by nad nimi zaplesal i nejeden návštěvník chrámu nikoli uměleckého, nýbrž duchovního. Zatímco v galerii člověk cítí pokoru ke Skalického řemeslné zručnosti kombinované s mimořádnou nápaditostí, v kostele by cítil pokoru k biblickým postavám, jejichž příběhy díky jeho zpracování rezonují životností, jaká se v tomto kraji (a vlastně i v jiných krajích) jen tak nevidí.“

Do chrámu jsme Martina Skalického nakonec nezavedli. Pozvali jsme ho, aby vstoupil na jeho práh, aby rozehrál vstupní a reprezentativní prostory kláštera, nejednoznačná místa meziprostorů, odkud je z jednoznačného spirituálního přeznačení ještě úniku.

Martin Skalický ve svých dílech převrací smysl formy, která slouží multiplikaci. Jeho nejnovější sochy vznikají sice jako otisky ze silikonovo-sádrových forem sejmutých ze starých uměleckých děl a dalších artefaktů, nicméně výsledkem je pokaždé originál. Skalický používá motivy jako již zmíněnou Madonu nebo také Ukřižovaného, domácí sošky světců, lebku, barokní erb či pyramidu zdobící kdysi palácovou architekturu. Jeden vzor rozpracovává dokonce v celých sériích. Formu starého díla však Martin Skalický používá jako malířské plátno, startovací čáru pro vlastní vyjádření. Jeho způsob práce sériovou výrobu ani neumožňuje. Do sejmutých forem vtlačuje látky různých barev a vzorů. Někdy je vměstná víc, někdy záhyby uvolní. Výsledný tvar, který fixuje polyuretanem, nikdy nemá plně pod kontrolou. Neustále experimentuje.

Podzimní soubor drobných intervencí do sousálí dominikánského kláštera opustí dosud dodržovaný rámec projektu NIKY 7a. Loňská instalace White Star Christiana Helwinga zůstane na svém místě. Martin Skalický naváže na Helwingovu druhou práci v barokním refektáři a vstoupí ještě do vertikálního prostoru nové fortny. U pražských dominikánů se tak Martin Skalický bude pohybovat i v nedávno rekonstruované části kláštera, kde se stírají hranice mezi barokní a zcela současnou architektonickou formou. Vrstvení, otisk, konfrontace s místem a jeho starou výzdobou, vážný i ironický komentář, otázky při odkrývání zapomenutých souvislostí a tvorbě aktuálního celku, posouvání či změny významů, to jsou ve zkratce hlavní témata souboru instalací Shining. Skalický v Dominikánské 8 nevstupuje do muzea, které poskytuje přístřeší dílům, která vypadla ze svého původního prostředí. Jeho umělecké a prostorové konfrontace budou po dobu jednoho roku spoluutvářet atmosféru živého kulturního centra.

Při vernisáži ve středu 27. listopadu svou zvukovou a hudební vrstvu přidají ještě skladatelé a performeři z pražské HAMU pod vedením Jana Trojana. Stará hudba, posuny interpretací, zvukový otisk a zároveň rozmývání a rozvíjení hudebních ploch do zcela nových konstelací přidají další nečekané rozměry starému domu i Skalického dílům.

Norbert Schmidt, kurátor

 

 

 

Sv. Antonín 2019

 

Martin Skalický (* 1976) absolvoval studia na FaVU v ateliéru figurálního sochařství Michala Gabriela. Figuře a především zkoumání její hranice a aktuálních možností skrze volbu materiálů, deformaci tvaru či změnu barevností je Martin Skalický věrný dodnes. České publikum zaujal svými ušitými sochami zpevněnými epoxidem. Práci s textilem, otiskem starých forem a následnou fixaci „měkkých soch“ dovedl v posledních několika letech do osobitého autorského výrazu, který představuje i u pražských dominikánů. Z výstav uveďme Jeden a jedna / Geometrie (společně s Valdimírou Sedlákovou, ND Brno, 2014), Zhmotněný výdech (společně s Pavlem Matyskou, Městská galerie Panský dvůr, Veselí nad Moravou, 2014), Rozzářené noci, temné dny (společně s Michalem Šmeralem, Galerie města Trutnova, 2015) nebo Big Little Big Horn (společně s Jakubem Tomášem, Nová Galerie Praha, 2019). Od 14. listopadu 2019 probíhá výstava Generation Martina Skalického v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně. (http://www.martin-skalicky.cz/)

pořadatelé:
platforma Dominikánská 8, Centrum teologie a umění při KTF UK
a Hudební a taneční fakulta v Praze.

Projekt podpořila Městská část Praha 1.